Blackstone, William (1723-1780) Anglický právník a soudce. Blackstone je právem slavný díky své velké práci o obyčejovém anglickém právu, která měla velký vliv v Anglii a ve všech teritoriích Imperia, kde mělo obyčejové právo význam, a do značné míry i ve Spojených státech, kde odtržení od Velké Británie nepřineslo zrušení obyčejového práva, ale velkou potřebu jeho vyjasnění a pevného ustanovení. Blackstoneovy čtyřdílné Komentáře k zákonům Anglie (Commentaries on the Laws of England, 1765-69) vycházely z jeho přednášek na universitě v Oxfordu, kde působil jako profesor anglického práva (1758-66). Blackstone studoval na Carterhouse a Pembroke College v Oxfordu (od 1738) a v roce 1746 se stal advokátem Oeho praxe však nebyla nijak úspěšná).
Po skončení hlavního učitelského působení se Blackstone stal členem parlamentu (1761), kde hájil zájmy toryů a nekriticky hlasoval ve prospěch vlády Oe ironií, že i proti požadavkům amerických kolonistů).
V roce 1770 se stal soudcem. Sloužil v Common Pleas (vrchní civilní soud) a krátce v King's Bench (královský soud). Blackstoneova právnická činnost se však neslučovala s jeho labilním zdravím. V roce 1780 zemřel ve věku 57 let.
V pozdním osmnáctém století byla Anglie v západní Evropě takr1ca ojedinělá (a lišila se tak například i od Skotska) tím, že neměla žádný jednoznačně artikulovaný soubor moderních zákonů. Blackstoneovy přednášky, působivé po obsahové i formální stránce, a pozdější uhlazené a elegantní Komentáře toto prázdné místo zaplnily. Po úvodu, v němž představil racionalistickou versi teorie přirozeného práva, podobnou teorii GROTlOVĚ, s cílem položit základ anglického práva, pokračoval v 1. knize vysvětlováním práv jedince, v ll. knize majetkovým právem a v Ill. knize "soukromými přečiny" a jejich nápravou. V závěrečné IV. knize se zabývá způsobem humánním a ne nekritickým k stále ještě barbarské anglické trestní praxi - "veřejnými přečiny" a trestním právem.
V rovině právní a politické teorie přispěl Blackstone k tradici, z níž vyšel, jen málo, ale z hÍediska politických a ústavních dějin vyjádřil s důslednou jasností starowhigské vnímání ústavního řádu osmnáctého století, prosazeného revolucí roku 1688 (a upevněného Unií v roce 1707). Důležitost či vliv Blackstonéovy doktrínální systematizace anglického práva by neměly být přehlíženy.
Sebeuspokojení, s jakým Blackstone obecně pohlížel na britskou ústavu a anglické právo, a nedostatek filosofické přesnosti v jeho právním naturalismu vyprovokovaly ostrou kritiku jeho právní vědy ze strany Jeremy BENTHAMA v dílech Fragment o vládě (1776) a Poznámka ke Komentářům (nedokončeno, publikováno v roce 1928). Teorie přirozeného práva a konzervativní konstitucionalismus se staly podnětem pro positivistickou právní vědu a radikální utilitarismus. Pravdou však je, že předpokladem právní reformy bylo porozumění právu, k němuž Blackstone přispěl mnohem více, než kdy Bentham připustil. NMacC

odkazy
Blackstone, W.: Commentaries on the Laws oť England. Chicago: Chicago University Press, 1979.
literatura
Jones, G.: The Sovereignty oť the Law: Selections fi"om Blackstone's Commentaries. Londýn: Macmi11an, 1973.